dětská říkadla III.
BERUŠKA
Sedí brouček na kvítečku,
na fráčku má samou tečku.
Sluníčko tu čarovalo,
sedm teček malovalo.
STONOŽKA
Stonožka si stěžovala,
na žížalu žalovala,
zato, že jí u růže
nepomohla s kaluže.
MOUCHA
Bzučí moucha, bzučí všude,
brzy zlatý podzim bude.
Zvonek zvoní ze všech sil,
aby létu odzvonil.
MRAVENEC
Mravenec má na pasece
po celý den práci přece.
Staví palác u borovic,
tam je v lese slunce nejvíc.
PAMPELIŠKA
Pyšné květy pampelišky
spoustu pylu sypou z výšky.
Potom už jen padá chmýří,
plachtí jako netopýři.
NEPOSEDA
Neposlušný neposeda
stále svoji cestu hledá.
Slimák ale nespěchá,
stopu sobě zanechá.
VRÁNA
Přiletěla včera zrána,
na zahradu černá vrána.
Že se trnů trnky bála,
na smrku pak krákorala.
MOTÝL
Nad polem se zvolna smráká,
motýla však louka láká.
Včela na něj volá: Stát!
Sladké květy šly už spát.
BOUŘKA
Bouřka bouří v hustém lese,
pod břízou se křoví třese.
U pařezu dřímá hříbek,
tam se schová třeba skřítek.
KOBYLKA
Cinká, cinká konvalinka,
cinky, linky, cinkalinka.
Kobylka, jak přes ni skáče,
krásně budí všechny spáče.
MYŠKA
Myška drží tiše hlídku
za pěšinou vedle šípku.
Je to šibal, všechno slyší
- však má k tomu uši myší.
SMOLAŘ MRAVENEC
Mravenci se stala vážná nehoda,
večer na něj spadla jedna jahoda.
Kopal tunel celou noc.
Když se ráno mlčky díval
jak den začíná,
spadla na něj ke vší smůle
ještě malina.
ANGREŠT
Kdysi v létě deštivém
dostal angrešt rýmu
a ze samých starostí
vousy narostly mu.
K překvapení okolí
vyřešil to lehce:
koupil pásku na kníry,
oholit se nechce.
MLSNÍ ŠPAČCI
Špaček řekl špačkovi:
„Nikdo se to nedoví.
Půjdem večer, znám ta místa,
dědeček už třešně chystá.
Lépe ovšem uděláme,
když se tam s ním nesetkáme.“
POMERANČE
Že prý pomeranče rostou u moře
- my je ale máme doma v komoře.
Koupila je včera celá ulice,
já si myslím, že je nejspíš snáší slepice.
BANÁN
Nikdo neví, čím to je,
že když banán dozraje,
tak ho jedí nejvíce
děti, no a opice.
MALINY
Devět malin, žádná malá,
rozhodlo se v neděli,
že tu v lese na mýtině
dost dlouho už seděly.
Koulejí se ranní rosou,
pěšinou, kde voní vřes,
poběž tiše nožkou bosou,
když je najdeš, tak je sněz.
HRUŠKA
Spal jsem jednou u babičky,
to vám bylo spaní.
Brzy zrána vzbudilo mne
divné bubnování.
Podzim přišel a na střechu
shodil jednu hrušku
- nic mu na tom nezáleží,
že jsem ještě v lůžku.
OSTRUŽINA
Šeptala mi ostružina,
prý to není její vina,
že ses lekl trnu,
a že rukou umazanou
její šťávou cukrovanou
udělal sis skvrnu.